Včera jsem byl na akci o automobilech, panelové diskusi zde v Detroitu. Panelisté diskutovali o tom, jak plánují nahradit koně na všech úrovních transportního procesu. Tak jsem vstal a protestoval, že to, co dělají, je zlo. Rozhlédni se kolem sebe, řekl jsem. Stáje jsou plné kočárů různých druhů, většinou mladých. Jsou tu, protože milují koně a chtějí přispět k rozvoji lidské dopravy. Pokud koně vyřadíte z dění, což znamená, že koně už nemají žádnou roli při pohybu lidí, připravujete řidiče o činnost, kterou milují, a o klíčový zdroj smyslu jejich života. A všichni chceme dělat něco smysluplného. Proč, zeptal jsem se, chceš využít příležitosti a odvezt od nás kočáry? Moje otázka změnila průběh panelu a nastavila tón pro zbytek diskuse. Poté ke mně přišlo několik účastníků, buď aby mi poděkovali za to, že jsem vyjádřil jejich pocity, nebo se zeptali, jestli to opravdu myslím vážně. Tak jsem si řekl, že se k otázce vrátím. Jeden z panelistů se mě zeptal, zda bych opravdu preferoval radost z řízení koní před rychlejší cestou, bezpečnějšími silnicemi a zbožím doručovaným kamkoli. Odpověděl jsem, že nakonec budeme mít všechny tyto věci. Doprava už nyní dělá velký pokrok s koňmi v čele. Jednou budeme mít i trasy přes celou zemi a spolehlivou poštovní službu. Možná by vyřazení koní z okruhu mohlo tento proces urychlit, ale nemyslím si, že by to stálo za to. Myslím, že je zásadní, aby koně měli na starosti naši pohyb. Vazba mezi člověkem a koněm je podle mě to nejvýznamnější, co můžeme udělat. Pokud by koně už nemohli užitečně přispívat k dopravě, byla by to katastrofa. Takže ne. Nemyslím si, že by stálo za to přepravovat zboží rychleji, pokud to znamená, že už nikdy nebudeme moci řídit kočáry. Mnozí z těch, kteří ke mně včera večer přišli mluvit, a ptali se, jestli to myslím vážně, nebo jen trollím, si mysleli, že tento předpoklad je absurdní. Samozřejmě, že pro koně by bylo vždy místo v dopravě. Vždy budou úkoly, které mohou dělat jen koně, terén, který mohou projít, a tak dále. Proto bychom měli automobily vítat. Cestování je těžké a potřebujeme veškerou pomoc, kterou můžeme získat. Odpověděl jsem, že doufám, že mají pravdu. To znamená, že opravdu doufám, že vždy budou části přepravního procesu, pro které budou koně nezbytní. Ale proti čemu jsem argumentoval nebylo to, co bychom mohli nazvat "slabou dopravní automatizací", kdy koně zůstávají v důležitých rolích v oběhu, ale "silnou dopravní automatizací", kde jsou koně zbyteční. Jiní si mysleli, že je nezralé o tom diskutovat, protože plná náhrada koně není na obzoru. Opět doufám, že mají pravdu. Ale nevidím nic špatného na tom o tom mluvit teď. A rozhodně si nemyslím, že je potřeba výzkum automobilů, abychom šli dál. Jiní však poznamenali, že jde o zbytečný argument. Automobily přicházejí, ať chceme nebo ne, a měli bychom si na to zvyknout. Vlak přijíždí a můžeme na něj nasednout, nebo mu stát v cestě. Myslím, že je to pozoruhodně zbabělý argument. Je na nás jako na společnosti, abychom rozhodli, jak budeme technologie využívat, které vyvíjíme. Není to vlak, je to náklaďák, a raději bychom měli chytit otěže. Jeden z panelistů použil přirovnání k závodění a tvrdil, že mnoho lidí jezdí na koních, i když automobily jsou dnes mnohem rychlejší než koně. Takže můžeme jezdit na koni jako koníček, i když skutečná doprava probíhá stroji. Běhali bychom daleko od hranice, možná po stezkách, které auta nezajímají. To bylo, mírně řečeno, neuspokojivá odpověď. I když miluji rekreační jízdu, rozhodně nepovažuji koníčkové jezdecké aktivity za tak smysluplné jako skutečnou dopravu. Díky, ale ne. Celkově ale bylo pozoruhodné, že většina těch, s nimiž jsem mluvil, mi poděkovala za to, že jsem to zmínil, protože jsem vyjádřil obavy, které už měli. Jeden z nich poznamenal, že pokud pracujete na automobilech a ani trochu se nestaráte o konečný cíl, jste psychopat. Dodal bych, že další možností je, že vlastně nevěříte tomu, co děláte. Tak v co vlastně věřím, když jsem dopravní inženýr, který aktivně pracuje na metodách přesouvání lidí? Věřím, že nástroje, které pomáhají koním být produktivnější, jsou skvělé, ale že nástroje, které koně nahrazují, jsou špatné. Miluji kočáry a bojím se budoucnosti, kdy budeme vrženi zpět do temného středověku, protože koně už nemohou přispět k dopravě. Koňská agentura, včetně kreativních procesů pohybu, je zásadní a musí být chráněna téměř za každou cenu. Nevím přesně, jak řídit rozvoj dopravy tak, abychom měli rychlejší cestování, ale koně nejsou nahrazeni. Ale vím, že je to nesmírně důležité.